Charakteristika

František "Fuka" Fuxoft se narodil 9.října 1968 v Praze.

František Fuka je učebnicovým příkladem nevyzpytatelnosti Českého snu a ztělesněním známého V+W popěvku: "Jednou si dole, jednou nahoře…". Vyhaslá IT legenda, revolucionář, myslitel, sukničkář, filuta, génius, chlípník, debil, miláček, etalon, mílius, vzor. To je jen část titulů, kterých se mu za jeho krátkého, ale zato bouřlivého života dostalo. Jeho neukojené ambice, od dětství až po dospělost, stoupaly. Mnohé chyby, omyly, přehmaty, neukojená latentní homosexualita a jiné neřesti způsobily dočasný pád jeho hvězdy. Stejné okolnosti posléze znovuobjevily fenomén jménem Fuka. Chlapec, který si už v sedmi letech napsal svůj první program pro logaritmické pravítko. Muž, který je dnes jednou z největších žijících osobností a legendou, ale zároveň i zdrojem záště, pohrdání a úšklebků. Jen málokdo dokázal být za svůj život nenáviděn, milován a nenáviděn tolika lidmi najednou i zároveň.

František se narodil do přísně protestantské rodiny a tato skutečnost se s ním táhla celé dětsví. Dlouhé hodiny byl po školce nucen zpaměti recitovat sáhodlouhé pasáže z Bible v kostele svatého Antonína. Často stačila jediná chyba, jediné přeřeknutí a malý František byl, kromě toho že byl farářem zmlácen rákoskou co se do něj vešlo, nucen začít recitovat vše od úplného začátku. Díky této každodenní praxi tak František často chodil domů zbitý, špinavý a potrhaný. Nikdy však neplakal, místo toho se zahoužvil a již právě tehdy se podle historiků začal budovat jeho charakter. Charakter člověka který vytrvá a nepodvolí se. Fukovi tehdy bydleli v malém činžovním domě v Holešovicích, bohužel toho však o jeho rodičích není mnoho známo. Víme jen, že je měl a že se patrně jednalo o prostitutku z přesvědčení a těžkého alkoholika. Tyto informace však nebylo možné jakkoli ověřit a ačkoli se pravděpodobně zakládají na pravdě, dost možně jsou zcela lživé. ¹⁾ U Fuků doma docházelo často k těžkým hádkám mezi otcem, který - posílen alkoholem - přišel fyzicky a psychicky zdeptán domů z fary, kde pracoval jako uklízeč, ²⁾ a jeho subtilní a křehkou matkou, bránící svého syna před dalším kolem fyzického a sexuálního násilí, které si často již ten den zažil v kostele habaděj. Nejednou se rozbilo i nějaké drahé, viktoriánské nádobí. Malý František tím velice trpěl a útěchu nacházel u své Všebrdské babičky, kam si často jezdíval hrát. Ve skutečnosti zde však vyhledával úkryt. Rád zde chodíval po lesích a lukách, okolí Všebrd bylo jeho rajónem a znal tu každý strom, každý náhrobní kámen, každou říčku, každou jeskyni a každou větev. Hrával si i na místní faře na místního faráře, pomáhal se zednickýma pracema ³⁾ a v klášterní knihovně, kde tak rád otíral prastaré knihy nevyčíslitelné hodnoty od prachu, pavučin a sazí.

16. srpna 1977 umírá Elvis ve své koupelně na předávkování drogami. Jeho otce, obrovského fanouška, to těžce zasáhne, sežene posledních pár peněz a odlétá na pohřeb konaný o dva dny později. Už se však nevrátí, o pár let později přichází dopis, že utekl s jedním z Elvisových fanoušků do Mexika, kde založili kozí farmu. Františkova matka je tím těžce zkoušena, nakonec se ukazuje síla jejího charakteru a její vztah k mladému Fukovi, který je matce v těchto časech oporou, to ještě prohlubuje.

Den pohřbu, v jedné pražské hospodě: Františkuv otec polyká již třetí litr nekvalitní sovětské vodky, neslavně to proslulého tankového paliva. Prohrává na hracích automatech poslední zbytky rodinných peněz, a tak, již skoro poloslepý, zapijí žal. Připravuje se, čím to doma vysvětlí rodině. Hodlal odejít pracovat do uranových dolů nebo sklízet bavlnu na Novosibrské plantáže, aby neměl čas na hry a aby také vydělal nějaké peníze. Nic z toho se již nestane, z hospody ho vezou rovnou na Bulovku, kde v prudkých křečích a bolestech umírá na perforaci střev. Františkem otcova smrt hluboce zacloumá a ovlivní jeho víru v boha a v sebe následujících letech. Považuje to za boží znamení a trest. Hodlá se usilovněji učit, ale vyslouží si tím jen větší a brutálnější posměch ze strany závistivých spolužáků. František po otcově smrti ztrácí přístup do kostela a každodenní školní docházka se tak pro něj stává ještě větším utrpením. A jsou to právě tato léta, kdy vznikají Františkova traumata a múry, které ho provázejí po celý zbytek života. Již nědokáže nacházet útechu v modlitbách a kdýž se ten rok zřítí již dlouho chátrající střecha všebrdského kostela, František ztrácí i své poslední útočistě. Změna však přijde, když František nastoupí, vzhledem ke svým vynikajícím školním výsledkům, na prestižní gymnázium Arabská. Zde poznává svého dlouholetého kamaráda a společníka na toulkách životem, Tomáše Baldýnského. Velmi brzo přicházejí na to, že mají společné zájmy a oba tak unikají do svého vlastního fiktivního světa, světa kde dobro vždy vítězí nad zlem, kde neexistují nemoci, nenávist, závist, kde peníze nic neznamenají a láska přenese všechny problémy. Profesoři však jejich nekrytický obdiv k abstrakci nesdílejí a házejí jim klacky pod nohy. Celoroční služba na tabuli, utírání tříd, kontrola třídní knihy, pozdějí i fyzická šikana, mlácení rákouskou. To byl Františkův denní chléb. František, který již nedokáže skrývat modřiny na 40% těla, se silně zatvrdí a jen díky utajenému styku s Baldýnským se jim podaří společně přežít a složit maturitu.

Po úspěšném studiu zkouší své štěstí na Elektrotechnické fakultě, studium však vzdal po dvou letech. ⁴⁾ Jako tehdy každý mladík neměl peníze, a tak si přivydělával pochůzkovým prodejem počítačových her na ZX Spectrum, které sám na koleni naprogramoval, ale povětšinou byl vyhozen na ulici, zmlácen, okraden či sexuálně zneužit, a často tak končil na policejní stanici pro delikventy a prostituty, kde se mu dostalo přezdívky Fukanec. Přes všechno příkoří na něm spáchané, nachází v sobě František obdibuhodné množství duchovní síly a jako jeden z prvních usiluje o postavení mimořádné sochy Obřího Skejťáka v Plzni, jako symbol své doby. Tenkrát ještě neuspěl, v republice nebylo jiného človeka, který by znal význam slova "skateboard" a sklidil tak celorepublikovou vlnu posměšku a pohrdání, ale jeho čas měl teprve přijít. Jak čas Obřího Skejťáka, tak čas pohrdání. ⁵⁾ Historici svorně tvrdí, že v těchto měsících se poprvě Fuka dostal na čestné místo v análech Státní bezpečnosti jako potenciální provokatér.

1987, komunistická oprese vrcholí. František se v té době živil jako učitel supermoderního programovacího jazyka Pascal, bylo to jediné zaměstanání, které mu režim nemohl zakázat. A s těžkým srdcem vlastence sledoval veřejné dění. Politické procesy, únosy, mučení, střelba na ulicích a vraždy desítek disidentů za bílého dne jsou na denním pořádku. Jakýsi Václav Havel nastupuje do luxusního vězení pro takzvané politické vězně, ale František Fuka tento podvod na voličích okamžitě prohlédne. A Františkovi se tak začal v hlavě osnovat plán. Jemu a kruhu nejbližších bylo jako prvním hned jasné, že se režimu pomalu bortí nohy a začíná proto budovat mechanismy tzv. "předání moci". A Havel v této šachové partii měl hrát klíčovou roli. Komunističtí pohlaváři se nesmí udržet u moci a Fukovi příznici tak burcují národ, posílají dopisy, slovo se šíří od ucha k uchu, samizdatové tiskárny pracují na 120%. Zatykač pro rozvracení republiky je vydán prakticky přes noc a Fuka se oficiálně stává personou non grata. Musí se okamžite začít skrývat. Dva roky, dva roky spaní ve stodolách mezi zemědělskými zvířaty, mezi jejich zvratky a výkaly. Dva roky spaní v jeskyních, u znamých v letištní hale, na opuštěných hájovnách, pod mostem přes Rokytku na pražské Palmovce. Dva roky bídy, hladu, žizně a vážných nemocí. Fuka bojuje s režimem i sám se sebou. Prodělává těžký zápal plic, ale v polních podmínkách je schopen ho, díky své od dětsví pěstované vůli, přechodit za pochodu. Fukův boj nakonec nese své ovoce, veškeré útrapy a strádání nebyly k ničemu, občané začínají pískat a řinčet klíčema.

Rok 1989. Příchází revoluce, mění se společenský řád, feudalismus konečně nahrazuje dlouho očekávaná kleptodiktatura. A František je u toho. Již 12.6. vylézá z úkrytu a řinčí klíčema na Václavském náměstí, ale je před zraky turistů z Katowic zbit hašičským sborem Pavla Přibyla. Jen zázrakem se mu podaří utéct a neskončil tak v temné cele Mírovské věznice nebo na popravčí lince. V listopadu již však není sám: Fukův manifest, jak se říkalo provolání napsaném před dvěma lety, způsobil, že si občané konečně uvědomili, na kom stát stojí a vydali se do ulic. Tento den se zapisuje zlatým písmem do historie.

18. listopad - zuří občanská válka. Praha je v obležení vojsky Varšavského paktu. V Nerudově ulici stojí barikády zpevněné krví komunistických obránců. Až po zuby jsou vyzbrojeni minomety a těžkými kulomety. V Jelením přikopu stojí katuše, které chrlí desítky raket za minutu směrem na Staré město, klíčové pražské mosty a ulice jsou blokovány tanky, které zastřelí každého, kdo se hne. Oblast okolo Holešovic, údajné sídlo Fukovy revoluce, je již pátý den soustavně terčem kobercových náletů sovětských bombardérů. Žižkov je celé dopoledne odstřelován 5, dělostřeleckou divizí generála Bukova z Milovic, vysílač stojí už pouze na jedné noze. Přesto se Fukovi, Baldýnskému a skupině dobrovolníků daří prostřílet se na Pražský hrad.

Hlavní bitva však probíhá na hradním nádvoří, kde se ztráty na životech počítají na desítky na obou stranách. Boj trvá několik dlouhých hodin, půlka Pražského hradu je v plamenech, druhá je rozstřílená k nepoznání či kompletně srovnána se zemí. Celé nádvoří je rozbité výbuchy granátů jako cedník, požár chrámu sv. Víta je viditelný ze stokilometrové vzdálenosti. Mnozí poutníci z daleka si zlatou záři na obzoru mylně vysvětlí, a urychleně směřují do hlavního města k modlitbám. To jen dále eskaluje neudržitelnou situaci. Konvoj poutníků ze Staré Boleslavi po kolenou a v modlitbách směřující do Prahy je přepaden státníma složkama, lidé jsou zlinčováni a zbytek v hořících vozech nalézá mrzkou smrt. Na dvě stovky věřících zaplatilo za svojí víru životem.

Fuka však nehledí na zuřící inferno a se státní vlajkou v ruce jako první vrhá do prezidentovy komnaty, aby zajmul Gustava Husáka sedícího ve svém repasovaném křesle a zamyšleně sledujícím oranžově zářicí pražský horizont. Pod hrozbou smrti je donucen ke kapitulaci, Fuka se však odmítá vzdát a Husák je přemožen, jakmile se i ostatní kumpáni prostříli dovnitř. Tímto krokem de facto zahajují Sametovou revoluci, která se po celém světe stane synonymem mírového předání moci. Fukovo "komando smrti" ⁶⁾ ještě téhož dne dlouho do noci pobíha splašeně Prahou a mordují náhodné kolemjdoucí komunisty i západní turisty. A Husák sám za pár týdnech, v hanbě, rezignuje. Tímto se Fuka stává národním hrdinou a zbožňovanou ikonou. Je mu nabídnuta funkce předsedy Občanského fóra, později mu nabízejí i kandidaturu na prezidenta, mladé ženy i chlapce, ale Fuka, díky své v dětství budované skromnosti odmítá. A to je voda na mlýn vlastizrádné skupině kolem Václava Havla, které na pozadí budovala svojí lživou image antikomustů, tajně si přivlastňovali zásluhy, které ve skutečnosti byly Fukovy. A tak se prezidentem stává právě tento nějaký Havel, který později dělá vše proto, aby si Františkovy zásluhy přivlastnil a Fukovo jméno vymazal z povědomí národa. A daří se mu to. ⁷⁾

Dny plynou jak voda a František najednou neví, kam soustředit svojí energii, kde vybít zlost. Fukovo komando je postaveno mimo zákon a František se opět se štěstím vyhýbá vězení. Je však donucen na rok opustit zemi. Na svých toulkách Evropu se seznamuje s fenomenálním Jaroslavem Sklenaříkem, se kterým založili společně nadaci za čistší a mravnější společnost, která svého času měla dominantní vliv na rozvoj informačních technologií v ČR. ⁸⁾ Z jejich prohlášení nyní citujeme:

Posláním Františka Fuky je přinášet pozitivní změny do každodenního života našich lidí. Kdekoliv lidé pracují, učí se nebo si hrají, Fuka usiluje o usnadnění jejich života prostřednictvím informačních technologií nejvyšší světové úrovně, které jsou lokalizovány nebo přizpůsobeny našemu trhu. František Fuka je připraven přispět ke zkvalitnění vzdělání, zvýšení produktivity práce, pozvednutí konkurenceschopnosti našich firem a umožnění integrace našeho státu do NATO a EU podporou rozvoje dovedností v oblasti informačních technologií a počítačové gramotnosti v naší zemi.

Kromě toho se také stává pilným přispěvatelem k rozkvětu české kultury - byl předním českým kritikem amerických nízkorozpočtových filmů. Kromě filmové publicistiky Fuka překládal anglicky mluvené filmy do češtiny, napsal tři knihy o počítačových hrách a jednu zakázanou kuchařku, která vyšla pouze v Turkmenistánu. Poté co však tři lidé zemřeli v nepředstavitelných bolestech, byla nucena distribuční společnost ji stáhnout z oběhu. Fuka se zasadil o postavení Českoněmeckého domu míru a solidarity v Lidicích a opravu fary ve Všebrdech, který již deset let chátral a ze zřícené střechy dovnitř pršelo. Fara se po opravě stala okamžitě poutním místem Fukových příznivců.

Spolu s Tomášem Baldýnským vytvořil server Kompost, později přibrali společně ještě Lukáše Vychopeně, takže stále měl nějaká práva. Podle bulváru, který v té době byl silně antifukovský ⁹⁾ v té době končil intimní homosexuální vztah s Danielem Dočekalem. Tyto lživé obvinění měli na Františka silný vliv a obecně se říká, že právě toto způsobilo celkový rozpad jeho osobnosti a vedlo k jeho pádu. Tato peripetie a osobní zklamání vedly k tomu, že František začal pít.

Podle bulváru se dále pokoušel přeoperovat svojí sexuální operaci, krátký milostný románek s židovskou dívkou Kateřinou však končí nezdarem, který Františka málem přivedl do hrobu. Jeho pokus utopit se v Rokytce na pražské Palmovce totiž končí fiaskem, ostudou a dvěma měsící na psychiatrické léčebně v Bohnicích, kde byl terčem sexuálního násilí svých spolubydlících. Byl však propuštěn, a to především díky tomu, že ošetřující doktor byl studentem Jaroslava Sklenaříka, který takto použil svůj vliv a ještě jednou pomohl dávnému kamarádovi. ¹⁰⁾

Logickým vyústěním těchto problémů tak bylo, že začal blogovat. Ačkoliv vždy brojil proti blogu a považoval ho za mravní poklesek moderní mládeže, sám se nakonec vydal na scestí. Založil si Fukablog a začal zde aktivně blogovat, jako kterýkoliv jiný prašivý bloger. Po určité době se stal Fukablog nejčtenějším blogem v Japonsku. V té chvíli však již bylo blízkým jasné, že Františkovi již není pomoci, a i jeho dávný přítel z dětsví Tomáš Baldýnský se od něj stále více a hlasitěji začal distancovat.

Poslední přítel, Jaroslav Sklenařík, mu ještě jednou podává pomocnou ruku, snaží se ho dostat z dosahu senzacechtivých českých médií a zve ho Francie. Sklenařík zde pracuje na projektu evropského tokamaku v Cadarache, výzkumný tým pod jeho vedením činil každý den důležité a překvratné objevy, naprosto v kontrastu s tím co očekávali. František ním však pohrdl a přišel tím i o svého posledního přítele.

S Františkem to tak nabralo vsktuku rychlý spád, prohraný spor s Radimem Hasalíkem za neproplacenou fakturu, následuje popotahování po policii za nezákonné vyhackování jeho ICQ logů, soudní zabavení jeho nového bytu, půlroční podmínka. Chvíli se ještě zkouší živit jako nepříliš úspěšný umělecký fotograf, ale nekritický posměch jeho kolegů způsobuje, že emigruje do Všebrd, kde žije pokojně jako nádělník a stará se o svou starou, nemocnou babičku, u které vždy nacházel tolik potřebnou oporu. A právě zde se v jeho nemocné mysli začíná rodit ďábelský plán.

František se rozhodl naplánovat svojí vlastní smrt, aby mohl začít znova, s čistým štítem a novou identitou, novým jménem a když vše klapne, i novým pohlavím. Františkuv výstřední známý, Jaroslav Fajfrlík mu pomůže s mystifikací policie a vydávajíc se za patologa falešnou mrtvolu prohlásí za Fuku. Sám provede i následnou pitvu.

Pohřeb velikána byl smutný, účastnila se ho pouze jeho napůl chromá babička, farář, místní rodák Gorrek a dva nebozí psi, siroty, kteří po Fukovi zůstali. Hrob zůstal neoznačený, jen s malým napisem:

A jen rudé lilie rostou na hrobu a nepochopený genius leží pod nimi, smutně, osamoceně, poněvadž ví, že nežil takový život, jaký by chtěl.

Trpkou tečkou byla recesistická kampaň v den jeho pohřbu, kdy jeho někdejší kamarádi hyenisticky vytvořili creator jeho parte.

Plán mu však nevyšel a již za týden jsou noviny plné senzačních titulků. Českou republikou hýbe skandál, jaký ve své historii nepamatuje a lidé se snad nebaví o ničem jiném. Média však překvapivě respektují Františkovo náhlé přání začít nový život a když hlasitě vystoupí dávno ztracení přátelé, Baldýnský, Vychopeň, Sklenařík, a promluví v jeho prospěch, postupně senzace vyšumí.

Z Františka se stává nový člověk, opět chodí do práce, byl mu vrácen soudem zabavený byt, častečně oholil svůj dlouholetý plnovous a chodí mezi lidi. V srpnu 2007 pořádá seznamovací akci ve svém bytě, kam dorazí na 20 ztroskotaných jedinců, takových, jako je on sám, kteří začínají znova. A práve zde začíná jeho intimní vztah s dvanáctiletou židovskou dívkou jménem Jitushka se kterou je pozdějí vídán při venčení psů, či na odvážnějších fotografiích.

Leden 2008. František je ve svých dožitých 39 letech stále plný elánu, nápadů a energie. Účastní se jako komparzista natáčení desítky nových filmů, za roli křoví ve filmu Báthory je dokonce nominován na Českou Palmu, prestižní ocenění nedostudovaných studentů FAMU. Účastní se televizních seancí, ve kterých nepokrytě mluví o svém soukromí, o své dnes stále tak cenzurované roli na událostech v letech 1989 a 1968, i o plánech do budoucna. Jeho tvář se opět objevuje na obálkách předních herních, technických, ale i módních a gastronomických časopisů. I v osobním životě je všechno v pořádku, slečna Jitushka se ze své malé vísky na severu Čech stěhuje do Františkova bytu a Fuka ji celý žhavý učí měšťáckému životnímu stylu.

Druhá polovina roku již ale není tak harmonická, jak by se mohlo zdát. Na internet začínají prosakovat odvážné fotografie jeho přítelkyně ¹¹⁾. Po pár dnech klidu se objevují ještě odvážnější snímky, na kterých je nepokryté násilí, vraždy a nemoce. Františkovo stále ještě chatrné psychické zdraví to značně vykolejí a začnou se objevovat nezahojené jizvy. Začíná to drobnými přeblebty v jeho pravidelné ranní show na České televizi (Fuka s vámi), následují profesní chyby při tvorbě filmových titulků. Za přeložení "He takes LSD" jako "Leje si do hlavy kyselinu" dostává František minutovou výpověd. Další den nacházi na svém mobilu zprávu, že do televize už nemusí. Jeho pořad byl prý nahrazen novou show gagů od skupiny Ztohoven. František hledá oporu u nejbližších, ale nenachází je. Přítelkyně tráví více hodin než by bylo zdrávo sjížděním logu, HTTP requestů a sledováním přítomných. Jaroslav Sklenařík je ve švýcarsku, kde dolaďuje poslední drobnosti před startem LHC, Tomáš Baldýnký se mezitím stává šéfredaktorem Mladého hlasatele a jako malou domu si přihraje místo v dozorčí radě stejného plátku a Lukáše Vychopeně už rok nikdo neviděl ani nesháněl. Přesto ho však tajně sledují a moc dobře se baví. Doufají, že se František již ze svých omylů poučil a vyjde ze současné minikrize silnější, než kdy dřív.

Srpen a září 2008. František je na tom stále hůře. Při vytváření titulků pro nový brakový Baldýnského seriál Comeback se nervově zhroutí a je odvezen do Apolináře. Za celých pět dní ho zde nikdo z lékařů nenavštíví. Když se vrací domů do své luxusní vily v pražských Vysočanech, zjisťuje že jeho život kompletně ovládla jeho přítelkyně. František je nucen Jitushce platit horentní částky za mytí oken a venčení psů, jeho harmonogram mu každé ráno sestavuje ona a sám František nemá ani kousek prostoru. Povinně se účastní hříšných Fredie akcí, naštěstí vždy ochází zvracet domů v době, kdy se schyluje k těm nejtvdrším BDSM orgiím. Mnozí z těchto důvodů trnou, jak hluboko bude František donucen klesnout na společné oslavě šedesátin (45+15).

Zima 2008. Tomáš Baldýnký za své ztělesnění Davida Stehlíka v seriálu Comeback získává Českou Palmu a tu mu předává sám Fuka, vítěz loňského ročníku. František využije vzácné chvíle kdy dostane propustku a jdou se s Baldýnským opít. Později přiberou i Lukáše Vychopňe, takže i on k tomu má co řící. Po dlouhých debatách a posilněn překvapivě kvalitní pálenkou odchází Fuka domů vyřídit si účty a navodit řád jednou pro vždy. Jitushku pak týden nikdo nevidí, ale podle doručovatelky Fukovým silně klesly výdaje na make-up. Od té doby jakoby se vše změnilo. František je sebevědomější než kdy dřív a nabídky se jen hrnou.

Začátek roku 2009 přistihne již třiapadesátiletého Fuku na vrcholu svých biologických a psychických sil. Plnými doušky si dopřává věcí, o kterých se mu loni ani nezdálo. A úspěchy a plody práce přicházejí. František si odnáší v kategorii Blog roku Křišťálové lupy dělené 324. místo spolu s Topivko, Holywood točí filmy na motivy jeho titulků, Pornoakce pořádané u Fuků doma vynášejí více peněž, než kdy předtím. Čas odčasu si dopřává i kvalitní destrukce dívčích análů se nesvázanou nepannou ¹²⁾ Jeden z jeho známých to glosuje slovy: "Dnes je František Fuka vším, o čem Radek Hulán psal a nikdy nebyl." ¹³⁾

Život na vysoké noze však logicky nemůže trvat věčně a tělo jako Františkovo, které za celý život němělo ani chvíli klidu, to logicky snáší ještě hůře. František je stále více unavený a unuděný. A v červnu to přijde. František chce již po třinácté letět do Japonska a slečna Jitushka to již nevydrží, exploduje a Františkovi vyčtě vše, co v sobě posledné tři roky dusila. Vyčítá mu sexuální stereotyp, sobeckost, s jakou ji neustále bere na stejná místa a že ve svých čerstvě oslavených patnácti letech by se také chtěla podívat jinam než do Japonska. Neustále sodomické radovánky jeho psů a nízký plat za jejich venčení + za mytí oken je něco, co již dále nedokáže přenést přes srdce. Jitushka si balí své kufry a jde čekat dva dny na autobus do své rodné vísky. František mezitím stojí doma jako opařený, to ještě netuší že bude další týden chodit pozadu z toho šoku. Okamžitě však začíná štvavá kampaň na internetu, zatímco slečna Jitushka to nese statečně a její oznámení přátelům je jemné a vytříbené:

http://www.chycenavsiti.com/2010/06/consummatum-est.html

František však reaguje podrážděně:

http://blog.fuxoft.cz/2010/06/yesterday-albert-was-8-years-old-in.html

František, plný zloby a ukřivděnosti zahajuje internetovou kampaň, aby očernil svoji bývalou přítelkyni. Do 24 hodin můžeme na několika internetových stránkách nalézt kompletní diskografii jejich domácího videa, stovky fotografií, sadu audionahrávek, veškeré šťavnaté informace a tajemství, která nikdy neměla vyjít na světlo světa. Na aukru je k dispozici bezpočet předmětů osobní hygieny a Fukovo spodní prádlo. František ma po této zvrácené akci takovou radost a takový pocit sebeuspokojení, že si ani neuvědomí, že poslední dva dny strávil ve vazební cele. Obvinění jsou jasná a než se František rozkouká a uklídní, už musí platit stotisícovou pokutu a jeden ze psů je svěřen do adoptivní péče. Františkova karma, proměnlivá jak londýnské počasí na podzim, ho zase jednou dostihla. František je několik dalsích dnů po tomto incidentu, na který by nejraději rychle zapomněl, viděn za zadní stěnou Římskokatolické farnosti u kostela Krista Krále na přažských Vysočaněch, kde chválí Boha, modlí se a prosí o zdraví a o sílu vydržet tu každodenní dřinu.

Fuka je po dlouhé době opět svobodný a pánem svého času. Opět pracuje jako filmový kritik a jeho postelí prochází mnoho různých dívek, mnohdy až třikrat mladšími, než je on sám.

Je 11. březen a František začíná svůj třetí týden pobytu v Japonsku. Dostal zde místo trvalého recenzenta a nad touto nabídkou neváhal ani vteřinu. Ten den však nepřál jemu ani Japonsku, neboť ve 14:46 tamějšího času celým soustrovím otřásá super-silné zemětřesení. Svět okamžitě ztrácí s Františkem a potažmo celým císařstvím kontakt. Když postupně vybublá na povrch krutá realita rozsahu katastrofy, je František rychle na internetu prohlášen za mrtvého. Ósaka, město kde se měl František toho dne potulovat, bylo totiž zcela zničeno řadou mohutných nukleárních explozí z jaderných elektráren, které nezvládly intensitu zemských otřesů. Oběti se počítaly na statisíce. Týž den odpoledne je v čechách na rychlo uspořádano skromné rozloučení Františkových příbuzných a přátel, které se však mění v katastrofu. Tisíce lidí stály frontu, aby se mohly uklonit prázdné Františkovy rakvi na Pražských olšanech, kde tu náhle někdo vykřikl "došlý lístky!". V nastané vřavě a tlačenici rychle nachází pod botama truchlících smrt dobré tři desítky osob, převážně žen a dětí.

Tyto oběti byly naprosto zbytečné, neboť František se těšil dobrému zdraví a jediný důvod proč nebyl v kontaktu se světem byl, že 24/7 pomáhal vyprošťovat zraněné, či nukleární výhní seškvařené japonce zpoza trosek.

• Jaroslav Sklenařík
• Lukáš Vychopeň
• Tomáš Baldýnský

• czerny
• eso
• fincher
• laredo

Fotografie:

• František Fuka ještě v dobách plné síly, tak jak ho známe a máme rádi

• Fotografie rodinné hrobky Františka Fuky, která byla krátce po jeho uložení znesvěcena vandaly, kteří na náhrobek nastříkali skandální nápisy. Díky lobby vlivných českých bloggerů u ministerstva kultury však byl hrob opraven a zařazen na seznam kulturních památek, ačkoli již skutečné události Fukovy smrti byly dávno známé. Dodnes však davy japonských fanoušků jezdí poklonit se k prázdnému hrobu.

Pravděpodobnost mulťáka: Nulová

Výskyt: Okoun, Lopuch, Lapiduch, Průvodce

Kategorie: Blogger, Ikona, Komposťák, Legenda

• Homepage pana F. Fuky
• Rozhovor na serveru Lupa
• Kontroverzní Fukablog