Karel Nový je předním představitelem proudu tzv. Technoidů. Přestože byl v dětství těžce zkoušen, jeho celoživotní dílo se významně podepsalo na kvalitě a úrovni informačních technologií u nás.

Karel Nový to už jako dítě neměl lehké. Otec, systémový programátor dojných zařízení v JZD, dostal brzy po jeho narození výpověď a rodina se tak ocitla v nelehkých životních podmínkách. Možná již zde, můžeme pozorovat příčiny propuknutí jeho pozdější technoidí vášně. Malý Karel se odmalička setkával pouze s použitými či podomácku vyrobenými věcmi, nemajetná rodina si nemohla dovolit nakupovat nové, mnohdy drahé domácí vybavení. Přes všechna úskalí, která se rodině přihodila, se Karlovi dostává dobré výchovy a péče, ve 4 letech již plynně čte, umí se podepsat a dojít si na nočník. Rodiče jsou z geniality syna nadšeni, Karel čte dvě knihy týdně a stále se zlepšuje v psaní. Brzy je však jeho čtenářská kariéra zhacena, když si čtením katalogu obchodního domu se smíšeným zbožím z NDR pod peřinou kazí oči.

Ani tato tragédie rodinu nerozhází. Otec si nachází práci u ostravské, dnes již neexistující firmy micro, která jako jedna z prvních využila "boomu" informačních technologií v České republice, a na cestě je další potomek - Janinka. Karel - dítě dříve zvyklé na pozornost, se nyní ocitá ve stínu své sestry a pomalu v něm začíná růst žárlivost. Zezačátku zahajuje protestní stávky jako nemytí si zubů před spaním, později dochází k přeparkovávání kočárku před obchodem, fyzické šikaně až k pokusům o zabití podomácky vyrobeným napalmem. Rodiče si ale Karlových úmyslů včas všímají a vysvětlují synovi, že i jeho mají rádi. Karel řeší situaci svérázně, jak sám popsal: "V dávných dobách byla Janinka naší malou, živou hračkou. Mohli jsme si s ní podle libosti hrát a ona si to musela nechat líbit."

Základní školou Karel prošel bez větších potíží, odnesl si s sebou spoustu nových zážitků, dioptrií a poznatků o životě, naší republice, zvířatech, nebo také o tom jaké to je mít hlavu v záchodě při splachování. Poprvé se zde taky setkal se stinnými stránkami lidské duše, jako jsou závist, posměch či opovržení. Učitelé, pokud si na něj kdy vůbec dokázali vzpomenout, o něm mluví jako o tom "tichém klukovi s upřímným pohledem ze zadní lavice u okna". Kamarádů nesmělý intelektuální Karel příliš nemá, vlastně o většinu ani nestojí, dětské nešvary jako pálení mravenců mu připadají hloupé, na koníčky i přes otcovo dobré zaměstnání nezbývá dostatek peněz a sport jde po pár nepovedených pokusech s lukostřelbou zcela mimo něj.

Po základní škole se bez problémů dostává na střední elektroprůmyslovou školu a seznamuje se se svým životním přítelem Jožinem. Spolu debatují o právě začínajících mobilních technologiích a sami se pokoušejí o podomácky vyráběné mobilní komunikační zařízení, zhotovené z ruských vojenských vysílaček. Jejich projekt má velký úspěch a po roce testování se odvažují vyjít s ním na veřejnost ku příležitosti celosvětové výstavy mladých vývojářů v Bruselu, kde si jich všímá mladý Finský podnikatel Jorma Ollila. Vyžádá si od nich technologickou dokumentaci s příslibem budoucí spolupráce, nikdy se jim však neozve. Když pak později oba kolegové spatří svůj vynález v nabídkovém katalogu firmy NOKIA pod názvem 5110, znechucení zkažeností světa businessu, opouštějí od vývojářských ambicí.

Maturitu Karel zvládá na výbornou a úspěšně podává přihlášku na ČVUT - FEL. Nočními brigádami si pilně vydělává a brzy se stává jedním z mála majitelů dvou mobilních telefonů u nás. V druhém ročníku přichází mobilní operátor OSKAR s neotřelou nabídkou pro lidi zběhlé v mobilních technologiích. Týká se poskytnutí všech svých služeb zdarma několika vyvoleným - Technoidům, kteří budou dané služby testovat, zjišťovat různá úskalí a pomáhat zákazníkům. Karel ví, že je to jeho šance a na konkurz se dostavuje jako jeden z prvních. Ihned po pohovoru je přijat a hrdě obléká červenou uniformu Technoidů.

Na své chatě poblíž Všebrd zřizuje ve sklepě multimediální výzkumné pracoviště. V této době je již majitelem desítky mobilních telefonů, PDA, notebooku, osobního automobilu a postupující pleše. Z tohoto období také pocházejí jeho nejznámější a nejpřínosnější pokusy, jako dnes již legendární výzkum GPRS přenosu v automobilu jedoucím 200 km/h nebo faktura za datové přenosy v hodnotě 1,38 milionu korun za pouhý měsíc.

Jeho kariéra technoida roste. Na workshopu je vyhlášen Technoidem roku, setkává se s ředitelem společnosti OSKAR, vede vzdělávací kroužky pro seniory s názvem "Mobil - strážce i pomocník", podrobuje se neúspěšné operaci očí.

Jak to tak bývá, právě na výsluní, dostavuje se těžká rána. Sestra Janička trpí vážným astmatem a jediná možnost, jak by se mohl její zdravotní stav trochu zlepšit, je dovolená u moře. Rodina si však nemůže takovouto dovolenou údajně dovolit a hledá řešení. Karel objevuje soutěž o zájez do Rumunska se zajímavými pravidly, která spočívají v poslání co největšího počtu SMS na dané číslo. Vědom si porušováním technoidího kodexu, odesílá Karel 158 tisíc textových zpráv, zdraví rodiny je pro něj vším. Zájezd vyhrává, bohužel se o celé věci dozvídá OSKAR a je z řad Technoidů vyhošťen. Zbaven poslání a smyslu života, uchyluje se k zoufalé akci, která se stala osudnou již Františku Fukovi - zakládá Blog. Bohužel nemá velký úspěch a Karel propadá beznaději. Zakládá požár na chalupě, kde v plamenech nachází zkázu veškeré jeho dosud nevydané sebranné spisy s celým výzkumem. Bez chuti k životu, uchyluje se k alkoholu, který mu po dosavadní abstinenci přináši plno nových zážitků. Nedokáže se však s démonem vypořádat a končí na protialkoholické léčebně v Krkonoších. Po úspěšné léčbě, kliniku opouští, prodává své zbylé technologické zařízení a za utržené peníze kupuje statek na Moravě v blízkosti Chotěboře, kde se věnuje tradičním českým řemeslům.

Životní motto: "Mám rád, když se mohu za sebou poohlédnout a vidět tam svou dokonale odvedenou práci."

• Domovská stránka
• Novykův fenomenální blog